Bankovní krize se již šíří z periferie do centra eurozóny - v úterý ratingová agentura Moody’s snížila hodnocení šesti velkých německých a tří rakouských bank, mezi nimi i Erste bank, majitele České spořitelny.
“Run” na banky hrozí v několika evropských zemích a vzhledem k vysoké míře propojení bank existuje obava z nákazy, kterou ani při sebelepší regulaci nemá ČNB šanci zastavit, protože v případě vážných problémů evropských matek, nebudou ani čeští střadatelé rozlišovat, která část je zdravá a která ne a pošlou naše banky ke dnu.
Přestože je stabilita evropského bankovního sektoru i v našem zájmu, tak se dnes naše relevantní instituce, tedy vláda a národní banka tváří, jako by se nás evropské problémy netýkaly, a vytvářejí iluzorní představu Česka jako jakéhosi ostrůvku stability. Je to ale jinak - moře je rozbouřené, a i když náš člun v tuto chvíli vypadá celkem dobře, tak máme rozhodně větší šanci na přežití na zaoceánském parníku, přestože lístek na palubu nás bude něco stát.
Návrh Evropské komise jak zachraňovat banky neřeší pochopitelně akutní problémy, protože musí projít projednáváním v Evropském parlamentu a členských státech EU. Zabývá se však mimo jiné velmi citlivou politickou otázkou, jak v budoucnosti řešit krachy bank, aby systémově důležité instituce nebyly zachraňovány za peníze daňových poplatníků, což je oprávněně velmi citlivá politická otázka, jak to dobře ilustruje toto španělské flamenco. To, že by se na ztrátách měli podílet především akcionáři a věřitelé bankovních ústavů, je podle mého názoru cesta správným směrem.
Vznik skutečné bankovní unie bude jistě trvat řadu let, ale základní elementy budou, tváří v tvář ohni krize, patrně položeny rychle – tedy společné ručení za vklady v bankách a jejich napojení na budovaný záchranný fond ESM. Krizová situace již také akcelerovala přípravu dalších kroků vedoucích postupně k fiskální a politické unii.Výsledkem bude pravděpodobně více rozdělená (bohužel) a skutečně dvourychlostní Evropa s rozhodovacím centrem v eurozóně, resp. eurozóně+ a nikoliv v EU 27 či 28. Nejspíš to bude více méně kopírovat signatářské země fiskálního paktu, takže pokud ČR nezmění názor, tak nám hrozí totální marginalizace a izolace.
Článek vyšel jako příspěvek do Macháčkovy výměny na IHNED.CZ - http://dialog.ihned.cz/machacek/c1-56049100-pripravuje-se-bankovni-a-fiskalni-unie-budeme-stat-stranou-a-je-to-dobre-nebo-spatne
