Přílišné soustředění na HDP
Hrubý domácí produkt klesl v 1. čtvrtletí meziročně i mezičtvrtletně o jedno procento. I když se jedná o předběžný odhad a předpokládá se, že bude zpětně revidován až o několik desetin nahoru, tak to nejspíš nezvrátí fakt, že česká ekonomika se již nenachází na hraně mezi stagnací a recesí, ale je v recesi. Ani rekordní výsledek čistého exportu (jeho podíl na celkovém HDP je relativně malý) nebyl schopen kompenzovat slabou domácí poptávku. Hůře než Česko je na tom mezi 19 evropskými státy, jejichž čísla jsou v tuto chvíli k dispozici, již jen Maďarsko. Co z toho plyne?
1) Že HDP zůstává politickým fetišem a že jsou stále platná slova Simona Kuznetse, jehož podíl na standardizaci indexu HDP byl oceněn Nobelovou cenou, že je třeba odlišovat kvantitativní a kvalitativní růst, zvažovat jeho náklady a výnosy v krátkodobém a dlouhodobém horizontu a že cíl vyššího hospodářského růstu by měl být upřesněn na více růstu čeho a proč.
2) Že za pokles je jednoznačně odpovědná vláda, která zvýšila daně, především DPH, což přispělo k růstu úhrnné cenové hladiny o 3,2 % (v běžných cenách HDP vzrostl o více než 2 %) a úspornými opatřeními podvázala domácí poptávku, což se projevilo zvláště ve stavebnictví a ve službách. Navíc ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku došlo v souvislosti se zvýšením spotřebních daní k efektu předzásobení, hlavně u tabákových výrobků.
3) Že deficit a růst jsou spojené nádoby a česká vláda preferuje snižování deficitu. Evropu v souvislosti s očekávanou řeckou a španělskou krizí asi čekají horké chvilky, takže myslím, že budeme ještě rádi ostrůvkem stability, na který neútočí finanční dravci. Druhá věc je, že by to vláda s tím fiskálním fundamentalismem zase nemusela až tak přehánět.
4) Že i přes dobré výsledky našeho zahraničního obchodu bychom měli věnovat pozornost jeho komoditní a teritoriální struktuře. Česká ekonomika je příliš závislá na exportu úzké skupiny výrobků, hlavně automobilů, což představuje do budoucna potencionální riziko.
5) A že bychom měli svoji pozornost vedle HDP zaměřit také na sociální a ekologické ukazatele. Přílišné soustředění pouze na HDP totiž vede naše tvůrce politik k zaměřování se na cíle, jejichž dosažení je často v přímém rozporu se zlepšováním kvality života obyvatel. Politika nemá být redukována jenom na vytváření optimálního prostředí pro růst HDP.
Článek vyšel jako příspěvek do Macháčkovy výměny na IHNED.CZ - http://dialog.ihned.cz/machacek/c1-55831370-skrta-vlada-prilis
Jiří Čáslavka
Německem se lze inspirovat
Velkou perspektivu pro německý průmysl i podporu zaměstnanosti má sektor obnovitelných zdrojů, který je druhým největším průmyslovým odvětvím po automobilovém průmyslu.
Jiří Čáslavka
ČNB toho mnoho dělat nemůže
Jak podpořit pozitivní očekávání a chuť nakupovat v zemi, kde více než dvě třetiny domácností obtížně vystačí se svými příjmy (dle aktuálního průzkumu CVVM), kde nevíme, jaké budou za dva měsíce sazby DPH, daně z příjmu, výdajové paušály u živnostníků, zda bude spuštěna důchodová reforma, kolik nás bude stát rozkrádání evropských fondů (mohl bych pokračovat) a ministr financí stále fundamentálně trvá na tom, že nepředloží rozpočet s deficitem vyšším než tři procenta HDP – což bude patrně vyžadovat seškrtání výdajů o další desítky miliard?
Jiří Čáslavka
Komunisté by měli vést kraj. Pro výstrahu
Malé účasti v krajských volbách se nedivím. Stávající krajský establishment zklamal, alternativa těžších politických vah na centrální úrovni však selhala také, takže voliči pravice k volbám raději vůbec nešli. Část z nich se vrátila zpět k lidovcům, jiní házeli do uren neplatné protestní hlasy. A všichni společně přemýšleli, k čemu nám ty kraje vlastně jsou.
Jiří Čáslavka
Klausovo veto je příležitostí klást si podstatné otázky
Nestává se to často, ale tentokrát musím souhlasit s prezidentem Klausem, i když vím, že se tady hraje úplně jiná hra a o důchody nejde. Dokladem tohoto faktu je například to, že prezident vetoval jen novelu, která zavedení takzvaného druhého pilíře technicky dokončuje a zákony nastavující základní parametry důchodové reformy ponechal dříve bez povšimnutí.
Jiří Čáslavka
Vyrovnaný rozpočet sám o sobě jako cíl nestačí
Lidé potřebují cítit nějakou pozitivní vizi a tu jim tupé škrty a plošné zvyšování daní nedokážou nabídnout.
Jiří Čáslavka
Je zpochybněno vše
Rozhodnutí německého ústavního soudu znamená odvalení dalšího balvanu na cestě k bankovní unii, která by měla stát na třech pilířích - pojištění vkladů, bankovní regulaci a záchranném fondu na sanaci krachujících bank. Bankovní unie je také nutnou podmínkou k rozbití onoho začarovaného kruhu mezi zadluženými státy a oslabenými bankami. Tedy k tomu, aby záchranný fond ESM mohl půjčovat peníze přímo bankám a ne prostřednictvím států jako dnes, což vede k prohlubování dluhové krize.
Jiří Čáslavka
Nezávislost ano, ale...
V minulosti si centrální banky vyzkoušely různá postavení vůči politické moci. Téměř po celé období své existence napomáhaly vládám k uskutečňování jejich cílů a za svoji dnešní nezávislost vděčí období zvýšené inflace v sedmdesátých letech minulého století v důsledku vládních selhání v péči o měnovou stabilitu. Centrální banky zareagovaly na společenskou poptávku, kdy bylo potřeba zvýšit důvěryhodnost strážce měny v době, kdy byl hlavním teoretickým východiskem k utváření monetární politiky monetarismus.
Jiří Čáslavka
Bod zlomu
Evropa řeší jednu krizi za druhou. Teď aktuálně je třeba uklidit po španělské realitní bublině a stabilizovat situaci po řeckých volbách, přičemž ohroženy jsou i další země. V této atmosféře skončil poslední Evropský summit závěrem, že záchrana Evropy vede přes hlubší integraci.
Jiří Čáslavka
Kdo nejvíc křičí, od toho to fičí
Na předražených zbrojních zakázkách přišla tato země o velké peníze. Vybírám jen namátkou – stíhačky Gripen, obrněné transportéry Pandur, terénní nákladní automobily Tatra, obrněné vozy Dingo, obrněná vozidla Iveco a transportní letadla CASA. Většina těchto nákupů proběhla bez výběrového řízení a ve všech případech existuje podezření z korupce. A dnes nemá armáda dost peněz ani na výstroj vojáků...
Jiří Čáslavka
Evropa potřebuje společné, rychlé a radikální řešení
Jak napsal před časem Nouriel Roubini, v zásadě existují čtyři základní přístupy, jak očistit bankovní soustavu, která čelí systémové krizi: rekapitalizace bank spolu s odkupem jejich toxických aktiv vládní „špatnou bankou“, rekapitalizace spolu s vládními zárukami za toxická aktiva, soukromý odkup toxických aktiv s vládními zárukami a otevřené znárodnění nesolventních bank, jejich očištění a opětovný prodej soukromému sektoru. Roubini preferuje tu poslední variantu, která podle něj spravedlivě postihuje akcionáře a nezajištěné věřitele a také minimálně neprohlubuje problém systémově důležitých bank.
Jiří Čáslavka
Moře je rozbouřené a naše loď je malá
Moře je rozbouřené, a přestože náš člun vypadá v tuto chvíli celkem dobře, tak máme rozhodně větší šanci na přežití na zaoceánském parníku, přestože lístek na palubu nás bude něco stát.
Jiří Čáslavka
Směr Řecko, nebo Skandinávie?
Příklad skandinávských zemí ukazuje, že míra veřejného přerozdělování s rozsahem korupce vůbec nesouvisí.
Jiří Čáslavka
Řecku je potřeba dodat naději, že existuje světlo na konci tunelu
O tom, zda Řecko zůstane v eurozóně, rozhodnou 17. června voliči. Pokud vsadí na strategii, že je možné přestat plnit podmínky záchranné půjčky a zároveň zůstat v eurozóně, tak to nejspíš nevyjde. Tak velký morální hazard si totiž Evropa nemůže dovolit.
Jiří Čáslavka
Reforma pravidel globalizace
Koncem minulého století byla velmi oblíbená metafora o tom, že přílivová vlna obchodní liberalizace nakonec zvedá všechny čluny, i ty nejmenší. A i dnes se většina ekonomů shoduje na všeobecné prospěšnosti volného obchodu.
Jiří Čáslavka
Šest úkolů, aby vládnutí současné koalice mělo smysl
Tato vláda může jistě prosadit ještě pár užitečných věcí, pokud tomu však nebudou rozumět ani její voliči, tak to nemá smysl. I když si myslím, že vláda již důvěru občanů z velké části promrhala, tak na nový začátek jistě není nikdy pozdě. Proto předkládám k úvaze šest oblastí, na které by se měla soustředit, aby to smysl ještě mohlo mít.
Jiří Čáslavka
Američan. Pro Obamu ano i ne
Prezidentu Obamovi se povedl velmi chytrý tah - do čela Světové banky prosadil člověka, který nevypadá jako Američan, ale je to Američan. Jeho volba dokazuje, jak důležitá je politická taktika a hledání kompromisu.
Jiří Čáslavka
Je třeba upustit páru společenské nespokojenosti
Pokud by vládě opravdu šlo o udržitelné veřejné finance v dlouhém období, tak mohla s opozicí vyměnit předčasné volby za shodu nad "dluhovou brzdou", tedy něčím co by příštím vládám komplikovalo nezodpovědnost při řízení státních financí.
Jiří Čáslavka
Dolévat další benzín do nádrže, která teče, nemá smysl
Situace je vážná, systémová korupce již dokonce podlamuje důvěru v základy demokracie. Nejprve je potřeba nastavit stabilní a spravedlivé právní prostředí a až potom se dá vytvářet nějaká smysluplná makroekonomická politika. Dolévat další benzín do nádrže, která teče, prostě nemá příliš smysl.
Jiří Čáslavka
Evropská centrální banka se pod tíhou krize mění
Formální potvrzení duálního mandátu, který již dnes fakticky existuje, je v příštích letech velmi pravděpodobné.
Jiří Čáslavka
České místo v Evropě
České a britské „ne“ Smlouvě o stabilitě, koordinaci a vládnutí v hospodářské a měnové unii (fiskální smlouva), znovu oživilo úvahy o tzv. vícerychlostní Evropě. Přestože je flexibilita stálým prvkem evropské integrace, tak se podobně vážná debata nevede v Unii příliš často. Tentokrát je k tomu ale opět důvod. Evropa se totiž nachází v nejhorší krizi od 2. světové války, ve fázi jistého bodu zlomu. Vedle fiskálních problémů řady členských států, stahují Eurozónu a spolu s ní celou Evropskou unii (EU) ke dnu problémy související s nejasným institucionálním nastavením projektu společné měny. Většina analytiků se shoduje v tom, že není možné zůstat na místě. Buď je potřeba udělat krok vpřed směrem k fiskální integraci, tedy směrem k politické unii, nebo se vrátit do období před společnou měnou, což by s sebou patrně přineslo ohrožení vnitřního trhu a samotné existence EU.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 34
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 956x
Současně jsem předsedou hospodářské sekce Strany zelených, ve SZ se věnuji též zahraniční politice.