Růst versus udržitelný úpadek? Používáme špatnou metodologii.
Přestože souhlasím s Václavem Havlem, že ne všechno je možné změřit, v komplexních společnostech našeho typu nejde plavat nazdařbůh v moři neuspořádaných údajů. K politickým a ekonomickým rozhodnutím potřebujeme statistické údaje. Problém je tedy spíše v tom, že používáme špatnou metodologii, takže se potom nesmíme divit, že máme tendenci zaměřovat pozornost na cíle, které nevedou ke zlepšování kvality života lidí. Dosavadní způsoby řízení hospodářství a sociálního rozvoje založené na tradičních ukazatelích tak trochu připomínají pilota snažícího se nalézt nejlepší kurs bez spolehlivého kompasu.
Problematické HDP
Jen málo konceptů se dnes těší takové posvátné úctě, jako je růst HDP, a to je ten hlavní problém. Samozřejmě že měříme i jiné ukazatele, ale indexu HDP se dostává bezkonkurenčně největší pozornosti, takže se nabízí otázka, zda je to opravdu to hlavní a nejdůležitější měřítko zvyšování kvality našich životů. Dalo by se jistě namítnout, že HDP prostě měří celkovou produkci statků a služeb a je chybou z tohoto ukazatele odvozovat ekonomický rozvoj a sociální pokrok. To je jistě pravda, chyba není v HDP, ale ve významu, který mu připisujeme. Ostatně toto si uvědomoval již samoný ný Simon Kuznetz, který byl za svoji průkopnickou práci v oblasti měření hrubého národního produktu oceněn Nobelovou cenou. Bohužel se stalo přesně to, před čím varoval. HDP je nesprávně interpretován jako index veřejného blaha a „růst růstu“, je tedy cílem sám o sobě. Zdá se, že jsme v podobné situaci jako ve třicátých letech minulého století před vynálezem HDP - sice již neplaveme nazdařbůh v moři neuspořádaných údajů, ale plaveme v moři různých indexů, z nichž se žádný dosud ani zdaleka nepřibližuje významu HDP, který ale nevypovídá o skutečném bohatství společnosti.
Kvalita života
Jak vyplývá z výsledků nedávného průzkumu veřejného mínění Eurobarometr, více než dvě třetiny občanů
EU si myslí, že vedle tempa růstu je podstatná také jeho kvalita, tedy že by vlády měly klást větší důraz na sociální a ekologické aspekty. Občané si také stále více uvědomují, že často není žádná souvislost mezi růstem HDP a růstem jejich příjmů, i při růstu HDP mohou příjmy většiny obyvatelstva stagnovat či dokonce klesat a dokonce se během období růstu HDP nemusejí ani vytvářet nová pracovní místa. HDP totiž nijak neodráží rozdělení bohatství ve společnosti a v mnoha zemích, jejichž hrubý domácí produkt dosahuje poměrně vysoké úrovně, existují propastné rozdíly mezi bohatými a chudými. A hlavně, nepříznivé dopady hospodářské činnosti na životní prostředí jsou stále evidentnější, takže je potřeba v rámci národního účetnictví více pracovat s negativními externalitami.
Stiglitzova komise
Na tyto a další otázky dává odpověď nedávno publikovaná zpráva komise věhlasných ekonomů a sociologů v čele s nositelem Nobelovy ceny Josephem Stiglitzem, která doporučuje odklon od měření produkce k měření příjmu, spotřeby a dostupných zdrojů domácností a sledování nerovností. Dále navrhuje odlišovat kvalitu života současné generace a udržitelnost života generací příštích, tedy měřit
zásoby fyzického, přírodního, lidského a sociálního kapitálu. Kvalita našich životů závisí podle komise nejen na ekonomických zdrojích, ale také na službách veřejného sektoru (vzdělávání, zdravotní a sociální služby, bezpečí veřejných prostranství, dostupnost bydlení, míra zaměstnanosti).
Na opravdu respektovaný souhrnný index si sice ještě nějaký čas počkáme, je však důležité, že existují zárodky politické vůle ke změně. Toto je podle mého názoru skutečně reálná cesta, která nás může dovést k udržitelnější společnosti, cesta, jež není založena výlučně na hospodářském růstu, ale je rovněž určována sociálními a environmentálními faktory. Tedy žádný úpadek, naopak.
Článek vyšel ve zkrácené podobě v Hospodářských novinách. Naopak delší verze je součástí publikace "Indikátory blahobytu", kterou vydal Zelený kruh a Hnutí Duha v Edici Apel.
Jiří Čáslavka
Německem se lze inspirovat
Velkou perspektivu pro německý průmysl i podporu zaměstnanosti má sektor obnovitelných zdrojů, který je druhým největším průmyslovým odvětvím po automobilovém průmyslu.
Jiří Čáslavka
ČNB toho mnoho dělat nemůže
Jak podpořit pozitivní očekávání a chuť nakupovat v zemi, kde více než dvě třetiny domácností obtížně vystačí se svými příjmy (dle aktuálního průzkumu CVVM), kde nevíme, jaké budou za dva měsíce sazby DPH, daně z příjmu, výdajové paušály u živnostníků, zda bude spuštěna důchodová reforma, kolik nás bude stát rozkrádání evropských fondů (mohl bych pokračovat) a ministr financí stále fundamentálně trvá na tom, že nepředloží rozpočet s deficitem vyšším než tři procenta HDP – což bude patrně vyžadovat seškrtání výdajů o další desítky miliard?
Jiří Čáslavka
Komunisté by měli vést kraj. Pro výstrahu
Malé účasti v krajských volbách se nedivím. Stávající krajský establishment zklamal, alternativa těžších politických vah na centrální úrovni však selhala také, takže voliči pravice k volbám raději vůbec nešli. Část z nich se vrátila zpět k lidovcům, jiní házeli do uren neplatné protestní hlasy. A všichni společně přemýšleli, k čemu nám ty kraje vlastně jsou.
Jiří Čáslavka
Klausovo veto je příležitostí klást si podstatné otázky
Nestává se to často, ale tentokrát musím souhlasit s prezidentem Klausem, i když vím, že se tady hraje úplně jiná hra a o důchody nejde. Dokladem tohoto faktu je například to, že prezident vetoval jen novelu, která zavedení takzvaného druhého pilíře technicky dokončuje a zákony nastavující základní parametry důchodové reformy ponechal dříve bez povšimnutí.
Jiří Čáslavka
Vyrovnaný rozpočet sám o sobě jako cíl nestačí
Lidé potřebují cítit nějakou pozitivní vizi a tu jim tupé škrty a plošné zvyšování daní nedokážou nabídnout.
Jiří Čáslavka
Je zpochybněno vše
Rozhodnutí německého ústavního soudu znamená odvalení dalšího balvanu na cestě k bankovní unii, která by měla stát na třech pilířích - pojištění vkladů, bankovní regulaci a záchranném fondu na sanaci krachujících bank. Bankovní unie je také nutnou podmínkou k rozbití onoho začarovaného kruhu mezi zadluženými státy a oslabenými bankami. Tedy k tomu, aby záchranný fond ESM mohl půjčovat peníze přímo bankám a ne prostřednictvím států jako dnes, což vede k prohlubování dluhové krize.
Jiří Čáslavka
Nezávislost ano, ale...
V minulosti si centrální banky vyzkoušely různá postavení vůči politické moci. Téměř po celé období své existence napomáhaly vládám k uskutečňování jejich cílů a za svoji dnešní nezávislost vděčí období zvýšené inflace v sedmdesátých letech minulého století v důsledku vládních selhání v péči o měnovou stabilitu. Centrální banky zareagovaly na společenskou poptávku, kdy bylo potřeba zvýšit důvěryhodnost strážce měny v době, kdy byl hlavním teoretickým východiskem k utváření monetární politiky monetarismus.
Jiří Čáslavka
Bod zlomu
Evropa řeší jednu krizi za druhou. Teď aktuálně je třeba uklidit po španělské realitní bublině a stabilizovat situaci po řeckých volbách, přičemž ohroženy jsou i další země. V této atmosféře skončil poslední Evropský summit závěrem, že záchrana Evropy vede přes hlubší integraci.
Jiří Čáslavka
Kdo nejvíc křičí, od toho to fičí
Na předražených zbrojních zakázkách přišla tato země o velké peníze. Vybírám jen namátkou – stíhačky Gripen, obrněné transportéry Pandur, terénní nákladní automobily Tatra, obrněné vozy Dingo, obrněná vozidla Iveco a transportní letadla CASA. Většina těchto nákupů proběhla bez výběrového řízení a ve všech případech existuje podezření z korupce. A dnes nemá armáda dost peněz ani na výstroj vojáků...
Jiří Čáslavka
Evropa potřebuje společné, rychlé a radikální řešení
Jak napsal před časem Nouriel Roubini, v zásadě existují čtyři základní přístupy, jak očistit bankovní soustavu, která čelí systémové krizi: rekapitalizace bank spolu s odkupem jejich toxických aktiv vládní „špatnou bankou“, rekapitalizace spolu s vládními zárukami za toxická aktiva, soukromý odkup toxických aktiv s vládními zárukami a otevřené znárodnění nesolventních bank, jejich očištění a opětovný prodej soukromému sektoru. Roubini preferuje tu poslední variantu, která podle něj spravedlivě postihuje akcionáře a nezajištěné věřitele a také minimálně neprohlubuje problém systémově důležitých bank.
Jiří Čáslavka
Moře je rozbouřené a naše loď je malá
Moře je rozbouřené, a přestože náš člun vypadá v tuto chvíli celkem dobře, tak máme rozhodně větší šanci na přežití na zaoceánském parníku, přestože lístek na palubu nás bude něco stát.
Jiří Čáslavka
Směr Řecko, nebo Skandinávie?
Příklad skandinávských zemí ukazuje, že míra veřejného přerozdělování s rozsahem korupce vůbec nesouvisí.
Jiří Čáslavka
Řecku je potřeba dodat naději, že existuje světlo na konci tunelu
O tom, zda Řecko zůstane v eurozóně, rozhodnou 17. června voliči. Pokud vsadí na strategii, že je možné přestat plnit podmínky záchranné půjčky a zároveň zůstat v eurozóně, tak to nejspíš nevyjde. Tak velký morální hazard si totiž Evropa nemůže dovolit.
Jiří Čáslavka
Přílišné soustředění na HDP
Deficit a růst jsou spojené nádoby a česká vláda preferuje snižování deficitu. Být ostrůvkem stability není během krize k zahození, ale přesto by to vláda s tím fiskálním fundamentalismem nemusela zase až tak přehánět.
Jiří Čáslavka
Reforma pravidel globalizace
Koncem minulého století byla velmi oblíbená metafora o tom, že přílivová vlna obchodní liberalizace nakonec zvedá všechny čluny, i ty nejmenší. A i dnes se většina ekonomů shoduje na všeobecné prospěšnosti volného obchodu.
Jiří Čáslavka
Šest úkolů, aby vládnutí současné koalice mělo smysl
Tato vláda může jistě prosadit ještě pár užitečných věcí, pokud tomu však nebudou rozumět ani její voliči, tak to nemá smysl. I když si myslím, že vláda již důvěru občanů z velké části promrhala, tak na nový začátek jistě není nikdy pozdě. Proto předkládám k úvaze šest oblastí, na které by se měla soustředit, aby to smysl ještě mohlo mít.
Jiří Čáslavka
Američan. Pro Obamu ano i ne
Prezidentu Obamovi se povedl velmi chytrý tah - do čela Světové banky prosadil člověka, který nevypadá jako Američan, ale je to Američan. Jeho volba dokazuje, jak důležitá je politická taktika a hledání kompromisu.
Jiří Čáslavka
Je třeba upustit páru společenské nespokojenosti
Pokud by vládě opravdu šlo o udržitelné veřejné finance v dlouhém období, tak mohla s opozicí vyměnit předčasné volby za shodu nad "dluhovou brzdou", tedy něčím co by příštím vládám komplikovalo nezodpovědnost při řízení státních financí.
Jiří Čáslavka
Dolévat další benzín do nádrže, která teče, nemá smysl
Situace je vážná, systémová korupce již dokonce podlamuje důvěru v základy demokracie. Nejprve je potřeba nastavit stabilní a spravedlivé právní prostředí a až potom se dá vytvářet nějaká smysluplná makroekonomická politika. Dolévat další benzín do nádrže, která teče, prostě nemá příliš smysl.
Jiří Čáslavka
Evropská centrální banka se pod tíhou krize mění
Formální potvrzení duálního mandátu, který již dnes fakticky existuje, je v příštích letech velmi pravděpodobné.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 34
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 956x
Současně jsem předsedou hospodářské sekce Strany zelených, ve SZ se věnuji též zahraniční politice.