ČNB toho mnoho dělat nemůže
A co může dělat Česká národní banka, když jsou úrokové sazby téměř na nule? Některé centrální banky sice experimentují se zápornými sazbami, při tak nízkých úrokových sazbách však mívá jejich další snižování poměrně nízký účinek. Má banka nakupovat dluhopisy, když je trh s nimi poměrně likvidní a stát si půjčuje velmi levně a to i na dlouhé období? Kromě toho, že tisk peněz je vždy riskantní, tak u nás nechybí ani ochota úvěrovat. Intervence proti koruně by sice mohla být krátkodobě účinná, ale českému exportu se daří i bez toho. A zdražilo by to dovozy.
ČNB toho prostě moc dělat nemůže, monetární politika není příčinou našich problémů. Snad by mohl pomoci její slib, že po nějakou dobu nebude zvyšovat sazby, podobně jako to učinil FED. Dodalo by to nějakou delší perspektivu např. trhu s bydlením, který si nevede nejlépe, ač jsou sazby hypoték na historických minimech.
OECD ve své analýze uvádí, že nejúčinněji se stimuluje agregátní poptávka výdaji na infrastrukturu, aktivní politikou práce a snižováním daní, zvláště u středně a nízkopříjmových, protože u nich je větší pravděpodobnost, že tyto „nově získané“ peníze také utratí. Česká vláda však dělá pravý opak.
Ekonomika je na tom zatím docela dobře, exportu se daří, máme nízké úrokové sazby, stabilní banky, které jsou ochotny úvěrovat a poměrně nízké dluhy. Příčinou našich problémů je šetřící hysterie. Ani ne tolik skutečné šetření. Ministr Kalousek teď reaguje na rebelii v ODS tím, že slibuje jen krev, pot a slzy, což přirozeně vyvolává negativní očekávání. Na základě těchto zpráv prostě většina lidí nevěří, že by se jejich situace mohla v nejbližší době zlepšovat a tomu logicky přizpůsobují i své spotřebitelské chování.
Málo si věříme a to nejen jako spotřebitelé, ale i jako občané, což dokládá malý zájem o věci veřejné. Jako podnikatelé méně investujeme, jako politici máme tendenci uzavírat se sami do sebe, což dokládá především náš vztah k Evropské unii. Krize politiky, rozklad veřejných institucí, korupce a chybějící vize budoucnosti, to jsou naše skutečné problémy.
Jiří Čáslavka
Německem se lze inspirovat
Velkou perspektivu pro německý průmysl i podporu zaměstnanosti má sektor obnovitelných zdrojů, který je druhým největším průmyslovým odvětvím po automobilovém průmyslu.
Jiří Čáslavka
Komunisté by měli vést kraj. Pro výstrahu
Malé účasti v krajských volbách se nedivím. Stávající krajský establishment zklamal, alternativa těžších politických vah na centrální úrovni však selhala také, takže voliči pravice k volbám raději vůbec nešli. Část z nich se vrátila zpět k lidovcům, jiní házeli do uren neplatné protestní hlasy. A všichni společně přemýšleli, k čemu nám ty kraje vlastně jsou.
Jiří Čáslavka
Klausovo veto je příležitostí klást si podstatné otázky
Nestává se to často, ale tentokrát musím souhlasit s prezidentem Klausem, i když vím, že se tady hraje úplně jiná hra a o důchody nejde. Dokladem tohoto faktu je například to, že prezident vetoval jen novelu, která zavedení takzvaného druhého pilíře technicky dokončuje a zákony nastavující základní parametry důchodové reformy ponechal dříve bez povšimnutí.
Jiří Čáslavka
Vyrovnaný rozpočet sám o sobě jako cíl nestačí
Lidé potřebují cítit nějakou pozitivní vizi a tu jim tupé škrty a plošné zvyšování daní nedokážou nabídnout.
Jiří Čáslavka
Je zpochybněno vše
Rozhodnutí německého ústavního soudu znamená odvalení dalšího balvanu na cestě k bankovní unii, která by měla stát na třech pilířích - pojištění vkladů, bankovní regulaci a záchranném fondu na sanaci krachujících bank. Bankovní unie je také nutnou podmínkou k rozbití onoho začarovaného kruhu mezi zadluženými státy a oslabenými bankami. Tedy k tomu, aby záchranný fond ESM mohl půjčovat peníze přímo bankám a ne prostřednictvím států jako dnes, což vede k prohlubování dluhové krize.
Jiří Čáslavka
Nezávislost ano, ale...
V minulosti si centrální banky vyzkoušely různá postavení vůči politické moci. Téměř po celé období své existence napomáhaly vládám k uskutečňování jejich cílů a za svoji dnešní nezávislost vděčí období zvýšené inflace v sedmdesátých letech minulého století v důsledku vládních selhání v péči o měnovou stabilitu. Centrální banky zareagovaly na společenskou poptávku, kdy bylo potřeba zvýšit důvěryhodnost strážce měny v době, kdy byl hlavním teoretickým východiskem k utváření monetární politiky monetarismus.
Jiří Čáslavka
Bod zlomu
Evropa řeší jednu krizi za druhou. Teď aktuálně je třeba uklidit po španělské realitní bublině a stabilizovat situaci po řeckých volbách, přičemž ohroženy jsou i další země. V této atmosféře skončil poslední Evropský summit závěrem, že záchrana Evropy vede přes hlubší integraci.
Jiří Čáslavka
Kdo nejvíc křičí, od toho to fičí
Na předražených zbrojních zakázkách přišla tato země o velké peníze. Vybírám jen namátkou – stíhačky Gripen, obrněné transportéry Pandur, terénní nákladní automobily Tatra, obrněné vozy Dingo, obrněná vozidla Iveco a transportní letadla CASA. Většina těchto nákupů proběhla bez výběrového řízení a ve všech případech existuje podezření z korupce. A dnes nemá armáda dost peněz ani na výstroj vojáků...
Jiří Čáslavka
Evropa potřebuje společné, rychlé a radikální řešení
Jak napsal před časem Nouriel Roubini, v zásadě existují čtyři základní přístupy, jak očistit bankovní soustavu, která čelí systémové krizi: rekapitalizace bank spolu s odkupem jejich toxických aktiv vládní „špatnou bankou“, rekapitalizace spolu s vládními zárukami za toxická aktiva, soukromý odkup toxických aktiv s vládními zárukami a otevřené znárodnění nesolventních bank, jejich očištění a opětovný prodej soukromému sektoru. Roubini preferuje tu poslední variantu, která podle něj spravedlivě postihuje akcionáře a nezajištěné věřitele a také minimálně neprohlubuje problém systémově důležitých bank.
Jiří Čáslavka
Moře je rozbouřené a naše loď je malá
Moře je rozbouřené, a přestože náš člun vypadá v tuto chvíli celkem dobře, tak máme rozhodně větší šanci na přežití na zaoceánském parníku, přestože lístek na palubu nás bude něco stát.
Jiří Čáslavka
Směr Řecko, nebo Skandinávie?
Příklad skandinávských zemí ukazuje, že míra veřejného přerozdělování s rozsahem korupce vůbec nesouvisí.
Jiří Čáslavka
Řecku je potřeba dodat naději, že existuje světlo na konci tunelu
O tom, zda Řecko zůstane v eurozóně, rozhodnou 17. června voliči. Pokud vsadí na strategii, že je možné přestat plnit podmínky záchranné půjčky a zároveň zůstat v eurozóně, tak to nejspíš nevyjde. Tak velký morální hazard si totiž Evropa nemůže dovolit.
Jiří Čáslavka
Přílišné soustředění na HDP
Deficit a růst jsou spojené nádoby a česká vláda preferuje snižování deficitu. Být ostrůvkem stability není během krize k zahození, ale přesto by to vláda s tím fiskálním fundamentalismem nemusela zase až tak přehánět.
Jiří Čáslavka
Reforma pravidel globalizace
Koncem minulého století byla velmi oblíbená metafora o tom, že přílivová vlna obchodní liberalizace nakonec zvedá všechny čluny, i ty nejmenší. A i dnes se většina ekonomů shoduje na všeobecné prospěšnosti volného obchodu.
Jiří Čáslavka
Šest úkolů, aby vládnutí současné koalice mělo smysl
Tato vláda může jistě prosadit ještě pár užitečných věcí, pokud tomu však nebudou rozumět ani její voliči, tak to nemá smysl. I když si myslím, že vláda již důvěru občanů z velké části promrhala, tak na nový začátek jistě není nikdy pozdě. Proto předkládám k úvaze šest oblastí, na které by se měla soustředit, aby to smysl ještě mohlo mít.
Jiří Čáslavka
Američan. Pro Obamu ano i ne
Prezidentu Obamovi se povedl velmi chytrý tah - do čela Světové banky prosadil člověka, který nevypadá jako Američan, ale je to Američan. Jeho volba dokazuje, jak důležitá je politická taktika a hledání kompromisu.
Jiří Čáslavka
Je třeba upustit páru společenské nespokojenosti
Pokud by vládě opravdu šlo o udržitelné veřejné finance v dlouhém období, tak mohla s opozicí vyměnit předčasné volby za shodu nad "dluhovou brzdou", tedy něčím co by příštím vládám komplikovalo nezodpovědnost při řízení státních financí.
Jiří Čáslavka
Dolévat další benzín do nádrže, která teče, nemá smysl
Situace je vážná, systémová korupce již dokonce podlamuje důvěru v základy demokracie. Nejprve je potřeba nastavit stabilní a spravedlivé právní prostředí a až potom se dá vytvářet nějaká smysluplná makroekonomická politika. Dolévat další benzín do nádrže, která teče, prostě nemá příliš smysl.
Jiří Čáslavka
Evropská centrální banka se pod tíhou krize mění
Formální potvrzení duálního mandátu, který již dnes fakticky existuje, je v příštích letech velmi pravděpodobné.
Jiří Čáslavka
České místo v Evropě
České a britské „ne“ Smlouvě o stabilitě, koordinaci a vládnutí v hospodářské a měnové unii (fiskální smlouva), znovu oživilo úvahy o tzv. vícerychlostní Evropě. Přestože je flexibilita stálým prvkem evropské integrace, tak se podobně vážná debata nevede v Unii příliš často. Tentokrát je k tomu ale opět důvod. Evropa se totiž nachází v nejhorší krizi od 2. světové války, ve fázi jistého bodu zlomu. Vedle fiskálních problémů řady členských států, stahují Eurozónu a spolu s ní celou Evropskou unii (EU) ke dnu problémy související s nejasným institucionálním nastavením projektu společné měny. Většina analytiků se shoduje v tom, že není možné zůstat na místě. Buď je potřeba udělat krok vpřed směrem k fiskální integraci, tedy směrem k politické unii, nebo se vrátit do období před společnou měnou, což by s sebou patrně přineslo ohrožení vnitřního trhu a samotné existence EU.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 34
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 956x
Současně jsem předsedou hospodářské sekce Strany zelených, ve SZ se věnuji též zahraniční politice.