Evropská centrální banka se pod tíhou krize mění
Goodhart rozlišuje tři období centrálního bankovnictví: (1) viktoriánské období od roku 1840 do roku 1914, kdy byly centrální banky relativně nezávislé v provádění monetární politiky; (2) etapu zvýšeného vládního dozoru mezi lety 1930 a 1960, které se vyznačovalo zvýšenými vládními zásahy do ekonomiky včetně monetární politiky; a (3) triumf tržního pohledu od osmdesátých let dvacátého století do roku 2007, jehož průvodním jevem byly i nezávislé centrální banky.
ECB začala fungovat v roce 1998, je tedy produktem své doby a její postavení je výsledkem složitých kompromisů mezi jednotlivými státy. Byly zvažovány tři modely (FED, Bank of England a Bundesbanka) a ze známých důvodů zvítězil ten německý, tedy značný stupeň nezávislosti a téměř výhradní orientace na cenovou stabilitu (v mandátu ECB je i podpora hospodářské politiky, ta však nesmí ohrozit cíl cenové stability). Cenou za restriktivní monetární politiku byl slabý hospodářský růst.
Finanční krize je pro politiku ECB jistým bodem zlomu, v polovině roku 2008 sice ještě zvítězil cíl cenové stability a tehdejší zvýšení úrokových sazeb krizi prohloubilo, ale pád Lehman Brothers a evropská dluhová krize vedla postupně k sérii nestandardních opatření ve složitém právním prostředí, jejichž vrcholem je poslední záchranná operace LTRO alias „Big Bertha“. Rotačky se rozjely naplno. Prvotním cílem injekcí likvidity bylo zamezit úvěrovému zamrznutí a povzbudit banky k nákupu státních dluhopisů, stejně důležitým motivem je však také povzbuzení chřadnoucího evropského hospodářství.
ECB se mění, za prvé se opět dostáváme do období celosvětového trendu zvýšených vládních zásahů do ekonomiky, což se nevyhne ani centrálnímu bankovnictví, za druhé, dalším trendem je posilování role finanční stability a makroprudenční politiky v centrálních bankách, přestože vytvoření oddělené Evropské rady pro systémová rizika (ESRC) zatím spíše naznačuje, že linie mezi cenovou a finanční stabilitou je ještě oddělena. A za třetí, ECB je první nadnárodní centrální bankou na světě, z čehož také vyplývá její velká nezávislost.
Krize ukázala, že je však jen formální, proto se dají s prohlubující koordinací fiskálních politik států eurozóny očekávat změny vedoucí k rozšiřování záběru ECB. Formální potvrzení duálního mandátu, který již dnes fakticky existuje, je v příštích letech velmi pravděpodobné.
Článek vyšel jako příspěvek do Macháčkovy výměny na IHNED.CZ - http://dialog.ihned.cz/machacek/c1-55118550-ma-centralni-banka-krome-cenove-a-menove-stability-dbat-take-na-rust
Jiří Čáslavka
Německem se lze inspirovat
Velkou perspektivu pro německý průmysl i podporu zaměstnanosti má sektor obnovitelných zdrojů, který je druhým největším průmyslovým odvětvím po automobilovém průmyslu.
Jiří Čáslavka
ČNB toho mnoho dělat nemůže
Jak podpořit pozitivní očekávání a chuť nakupovat v zemi, kde více než dvě třetiny domácností obtížně vystačí se svými příjmy (dle aktuálního průzkumu CVVM), kde nevíme, jaké budou za dva měsíce sazby DPH, daně z příjmu, výdajové paušály u živnostníků, zda bude spuštěna důchodová reforma, kolik nás bude stát rozkrádání evropských fondů (mohl bych pokračovat) a ministr financí stále fundamentálně trvá na tom, že nepředloží rozpočet s deficitem vyšším než tři procenta HDP – což bude patrně vyžadovat seškrtání výdajů o další desítky miliard?
Jiří Čáslavka
Komunisté by měli vést kraj. Pro výstrahu
Malé účasti v krajských volbách se nedivím. Stávající krajský establishment zklamal, alternativa těžších politických vah na centrální úrovni však selhala také, takže voliči pravice k volbám raději vůbec nešli. Část z nich se vrátila zpět k lidovcům, jiní házeli do uren neplatné protestní hlasy. A všichni společně přemýšleli, k čemu nám ty kraje vlastně jsou.
Jiří Čáslavka
Klausovo veto je příležitostí klást si podstatné otázky
Nestává se to často, ale tentokrát musím souhlasit s prezidentem Klausem, i když vím, že se tady hraje úplně jiná hra a o důchody nejde. Dokladem tohoto faktu je například to, že prezident vetoval jen novelu, která zavedení takzvaného druhého pilíře technicky dokončuje a zákony nastavující základní parametry důchodové reformy ponechal dříve bez povšimnutí.
Jiří Čáslavka
Vyrovnaný rozpočet sám o sobě jako cíl nestačí
Lidé potřebují cítit nějakou pozitivní vizi a tu jim tupé škrty a plošné zvyšování daní nedokážou nabídnout.
Jiří Čáslavka
Je zpochybněno vše
Rozhodnutí německého ústavního soudu znamená odvalení dalšího balvanu na cestě k bankovní unii, která by měla stát na třech pilířích - pojištění vkladů, bankovní regulaci a záchranném fondu na sanaci krachujících bank. Bankovní unie je také nutnou podmínkou k rozbití onoho začarovaného kruhu mezi zadluženými státy a oslabenými bankami. Tedy k tomu, aby záchranný fond ESM mohl půjčovat peníze přímo bankám a ne prostřednictvím států jako dnes, což vede k prohlubování dluhové krize.
Jiří Čáslavka
Nezávislost ano, ale...
V minulosti si centrální banky vyzkoušely různá postavení vůči politické moci. Téměř po celé období své existence napomáhaly vládám k uskutečňování jejich cílů a za svoji dnešní nezávislost vděčí období zvýšené inflace v sedmdesátých letech minulého století v důsledku vládních selhání v péči o měnovou stabilitu. Centrální banky zareagovaly na společenskou poptávku, kdy bylo potřeba zvýšit důvěryhodnost strážce měny v době, kdy byl hlavním teoretickým východiskem k utváření monetární politiky monetarismus.
Jiří Čáslavka
Bod zlomu
Evropa řeší jednu krizi za druhou. Teď aktuálně je třeba uklidit po španělské realitní bublině a stabilizovat situaci po řeckých volbách, přičemž ohroženy jsou i další země. V této atmosféře skončil poslední Evropský summit závěrem, že záchrana Evropy vede přes hlubší integraci.
Jiří Čáslavka
Kdo nejvíc křičí, od toho to fičí
Na předražených zbrojních zakázkách přišla tato země o velké peníze. Vybírám jen namátkou – stíhačky Gripen, obrněné transportéry Pandur, terénní nákladní automobily Tatra, obrněné vozy Dingo, obrněná vozidla Iveco a transportní letadla CASA. Většina těchto nákupů proběhla bez výběrového řízení a ve všech případech existuje podezření z korupce. A dnes nemá armáda dost peněz ani na výstroj vojáků...
Jiří Čáslavka
Evropa potřebuje společné, rychlé a radikální řešení
Jak napsal před časem Nouriel Roubini, v zásadě existují čtyři základní přístupy, jak očistit bankovní soustavu, která čelí systémové krizi: rekapitalizace bank spolu s odkupem jejich toxických aktiv vládní „špatnou bankou“, rekapitalizace spolu s vládními zárukami za toxická aktiva, soukromý odkup toxických aktiv s vládními zárukami a otevřené znárodnění nesolventních bank, jejich očištění a opětovný prodej soukromému sektoru. Roubini preferuje tu poslední variantu, která podle něj spravedlivě postihuje akcionáře a nezajištěné věřitele a také minimálně neprohlubuje problém systémově důležitých bank.
Jiří Čáslavka
Moře je rozbouřené a naše loď je malá
Moře je rozbouřené, a přestože náš člun vypadá v tuto chvíli celkem dobře, tak máme rozhodně větší šanci na přežití na zaoceánském parníku, přestože lístek na palubu nás bude něco stát.
Jiří Čáslavka
Směr Řecko, nebo Skandinávie?
Příklad skandinávských zemí ukazuje, že míra veřejného přerozdělování s rozsahem korupce vůbec nesouvisí.
Jiří Čáslavka
Řecku je potřeba dodat naději, že existuje světlo na konci tunelu
O tom, zda Řecko zůstane v eurozóně, rozhodnou 17. června voliči. Pokud vsadí na strategii, že je možné přestat plnit podmínky záchranné půjčky a zároveň zůstat v eurozóně, tak to nejspíš nevyjde. Tak velký morální hazard si totiž Evropa nemůže dovolit.
Jiří Čáslavka
Přílišné soustředění na HDP
Deficit a růst jsou spojené nádoby a česká vláda preferuje snižování deficitu. Být ostrůvkem stability není během krize k zahození, ale přesto by to vláda s tím fiskálním fundamentalismem nemusela zase až tak přehánět.
Jiří Čáslavka
Reforma pravidel globalizace
Koncem minulého století byla velmi oblíbená metafora o tom, že přílivová vlna obchodní liberalizace nakonec zvedá všechny čluny, i ty nejmenší. A i dnes se většina ekonomů shoduje na všeobecné prospěšnosti volného obchodu.
Jiří Čáslavka
Šest úkolů, aby vládnutí současné koalice mělo smysl
Tato vláda může jistě prosadit ještě pár užitečných věcí, pokud tomu však nebudou rozumět ani její voliči, tak to nemá smysl. I když si myslím, že vláda již důvěru občanů z velké části promrhala, tak na nový začátek jistě není nikdy pozdě. Proto předkládám k úvaze šest oblastí, na které by se měla soustředit, aby to smysl ještě mohlo mít.
Jiří Čáslavka
Američan. Pro Obamu ano i ne
Prezidentu Obamovi se povedl velmi chytrý tah - do čela Světové banky prosadil člověka, který nevypadá jako Američan, ale je to Američan. Jeho volba dokazuje, jak důležitá je politická taktika a hledání kompromisu.
Jiří Čáslavka
Je třeba upustit páru společenské nespokojenosti
Pokud by vládě opravdu šlo o udržitelné veřejné finance v dlouhém období, tak mohla s opozicí vyměnit předčasné volby za shodu nad "dluhovou brzdou", tedy něčím co by příštím vládám komplikovalo nezodpovědnost při řízení státních financí.
Jiří Čáslavka
Dolévat další benzín do nádrže, která teče, nemá smysl
Situace je vážná, systémová korupce již dokonce podlamuje důvěru v základy demokracie. Nejprve je potřeba nastavit stabilní a spravedlivé právní prostředí a až potom se dá vytvářet nějaká smysluplná makroekonomická politika. Dolévat další benzín do nádrže, která teče, prostě nemá příliš smysl.
Jiří Čáslavka
České místo v Evropě
České a britské „ne“ Smlouvě o stabilitě, koordinaci a vládnutí v hospodářské a měnové unii (fiskální smlouva), znovu oživilo úvahy o tzv. vícerychlostní Evropě. Přestože je flexibilita stálým prvkem evropské integrace, tak se podobně vážná debata nevede v Unii příliš často. Tentokrát je k tomu ale opět důvod. Evropa se totiž nachází v nejhorší krizi od 2. světové války, ve fázi jistého bodu zlomu. Vedle fiskálních problémů řady členských států, stahují Eurozónu a spolu s ní celou Evropskou unii (EU) ke dnu problémy související s nejasným institucionálním nastavením projektu společné měny. Většina analytiků se shoduje v tom, že není možné zůstat na místě. Buď je potřeba udělat krok vpřed směrem k fiskální integraci, tedy směrem k politické unii, nebo se vrátit do období před společnou měnou, což by s sebou patrně přineslo ohrožení vnitřního trhu a samotné existence EU.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 34
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 956x
Současně jsem předsedou hospodářské sekce Strany zelených, ve SZ se věnuji též zahraniční politice.